|
|
Postavení panovníka podle rakouských ústav
Danielovský, Martin ; Starý, Marek (vedoucí práce) ; Kindl, Vladimír (oponent)
Shrnutí Postavení panovníka podle rakouských ústav Účelem diplomové práce je analyzovat postavení, které náleželo hlavě habsburské monarchie podle rakouských ústav z druhé poloviny 19. století. Změny, které způsobila revoluční léta 1848-1849 v ústavním systému monarchie se projevily i na úrovni hlavy státu. Císař už neměl být jediným reprezentantem státní moci, ale měl se na ní podílet společně s parlamentem a vládou. Při zkoumání těchto změn, je nutné od sebe odlišovat formální postavení císaře, jaké mu podle ústav náleželo a postavení faktické. Po faktické stránce si totiž císař udržel až do rozpadu monarchie na výkon státní moci značný vliv. V práci jsou zkoumány tyto ústavy: Pillersdorfova (dubnová) ústava z roku 1848, návrh kroměřížské ústavy z roku 1849, Stadionova (březnová) ústava z roku 1849, Schmerlingova (únorová) ústava z roku 1861 a Beustova (prosincová) ústava z roku 1867. Práce je rozdělena do šesti kapitol. V první kapitole je popisován ústavní a politický vývoj habsburské monarchie od revoluce v roce 1848 až do vydání prosincové ústavy v roce 1867 a jsou zde charakterizovány jednotlivé ústavy. Druhá kapitola se zabývá systematikou právní úpravy hlavy státu v jednotlivých ústavách. Kromě toho porovnává ústavní charakteristiky císařovy osoby podle těchto ústav včetně otázky nástupnictví. Ve...
|
|
|
Vznik Ústavy České republiky
Svoboda, Veronika ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Filip, Jan (oponent) ; Syllová, Jindřiška (oponent)
Vznik Ústavy České republiky Abstrakt Disertační práce se zabývá problematikou vzniku Ústavy České republiky. Tento proces není doposud dostatečně popsán, neboť zdroje k tomuto tématu jsou jen omezené a kusé. Proto je cílem této práce zmapovat celý proces vzniku Ústavy, a to v návaznosti na uskutečněné rozhovory s významnými osobnostmi té doby. Záměrem je tedy poskytnout čtenářům vhled do této problematiky, a věnovat se podrobněji parciálním otázkám vyvstávajícím v souvislosti s tímto procesem. Takovým tématem je například otázka po legalitě a legitimitě vzniku Ústavy, která vyvolává debaty i s výrazným časovým odstupem od jejího přijetí, a rovněž některé ústavní instituty, kterým byl při tvorbě Ústavy věnován široký prostor a které jsou často výsledkem kompromisů. Právě kompromisní řešení řady dílčích otázek je pro vznik Ústavy příznačný, stejně jako nahodilosti a specifika, které její vznik lemovaly. Mezi nimi lze zmínit například subjekty podílející se na vzniku Ústavy, mezi které se řadily nejenom dvě oficiální komise, ale i některé výrazné osobnosti. Způsoby, kterými docházelo k ovlivnění tohoto procesu, nebyly vždy standardní. Disertační práce je strukturována do kapitol, které se věnují postupně teorii konstitucionalismu a souvislostem vzniku ústav prostřednictvím poskytnutí teoretického zázemí pro...
|
|
|
Postavení panovníka podle rakouských ústav
Danielovský, Martin ; Starý, Marek (vedoucí práce) ; Kindl, Vladimír (oponent)
Shrnutí Postavení panovníka podle rakouských ústav Účelem diplomové práce je analyzovat postavení, které náleželo hlavě habsburské monarchie podle rakouských ústav z druhé poloviny 19. století. Změny, které způsobila revoluční léta 1848-1849 v ústavním systému monarchie se projevily i na úrovni hlavy státu. Císař už neměl být jediným reprezentantem státní moci, ale měl se na ní podílet společně s parlamentem a vládou. Při zkoumání těchto změn, je nutné od sebe odlišovat formální postavení císaře, jaké mu podle ústav náleželo a postavení faktické. Po faktické stránce si totiž císař udržel až do rozpadu monarchie na výkon státní moci značný vliv. V práci jsou zkoumány tyto ústavy: Pillersdorfova (dubnová) ústava z roku 1848, návrh kroměřížské ústavy z roku 1849, Stadionova (březnová) ústava z roku 1849, Schmerlingova (únorová) ústava z roku 1861 a Beustova (prosincová) ústava z roku 1867. Práce je rozdělena do šesti kapitol. V první kapitole je popisován ústavní a politický vývoj habsburské monarchie od revoluce v roce 1848 až do vydání prosincové ústavy v roce 1867 a jsou zde charakterizovány jednotlivé ústavy. Druhá kapitola se zabývá systematikou právní úpravy hlavy státu v jednotlivých ústavách. Kromě toho porovnává ústavní charakteristiky císařovy osoby podle těchto ústav včetně otázky nástupnictví. Ve...
|
|
|
Ústavy habsburské monarchie v první polovině 19. století ve srovnání s polskou ústavou 3. května
Burešová, Pavla ; Adamová, Karolina (vedoucí práce) ; Starý, Marek (oponent)
Diplomová práce zkoumá ústavy první poloviny 19. století v habsburské monarchii (a tedy Pillersdorfovu ústavu, Kroměřížskou ústavu a Stadionovu ústavu) a Polskou ústavu 3. května z roku 1791. První část textu popisuje zvláště pojem konstitucionalismu. Následuje přehled předešlých historických událostí, které měly velký vliv na ústavní vývoj v habsburské monarchii v předchozím období. Třetí kapitola popisuje Pillersdorfovu ústavu, čtvrtá kapitola je věnována Kroměřížskému návrhu ústavy (a Kroměřížskému sněmu) a pátá kapitola pojednává o Stadionově ústavě. Poté následuje krátký úsek, který hodnotí vliv rakouských ústav na následující vývoj konstitucionalismu v habsburské monarchii. Sedmá kapitola je věnována Polské ústavě 3. května a také přirozeně popisuje historické důvody pro přijetí tohoto ústavního textu a vnitřní politickou situaci v Polsku hlavně v 18. století. Poslední, ale také velice důležitá kapitola sestává ze srovnání všech ústavních textů v krátkém shrnutí a snaží se najít jejich hlavní společné prvky a rozdíly.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Vladislavské zřízení zemské a počátky ústavního zřízení v Českých zemích (1500-1619). Sborník příspěvků z mezinárodní konference konané ve dnech 7.-8. prosince 2000 v Praze
Pánek, Jaroslav ; Janiš, Dalibor ; Malý, K.
24 studií napsaných 21 českými, rakouskými, německými, polskými a slovenskými historiky k dějinám ústavního vývoje Čech, Moravy, Slezska, Rakouska, Bavorska, Saska, Polska, Litvy a Maďarska v raném novověku. Hlavními tematy jsou společnost a právo; ústavní záruky "bonum commune", sociální pořádek a církevní svoboda; česká konfederace z r. 1619 a politický systém Střední Evropy v 17. století.
|
host ::
RSS.